Klasická jízda po rovině a do mírného kopce

• Odrážíte se vždy jednou nohou, po cca 5-6ti odrazech nohy vyměníte
• Na výměnu si zvyknete a budete dělat jí automaticky, není to žádný problém, jak se mnoho neznalých domnívá
• Na pomalejším povrchu nebo do kopce snížíte počet odrazů mezi výměnami na 3 až 4, vždy ale podle vaší kondice a pocitu, není to dogma
• Snažte se po odrazu do pohybu zapojit ruce, popostrčte koloběžku řídítky dopředu a nechte jí chvilku jet. Tělo při tom intenzivně pracuje
• Použiji příměr z běžek, tam také po odrazu musíte nechat běžky chvíli ve skluzu, jinak se hodně nadřete

Jednoduchý postup:

• Stojnou nohu se postavte do zadní části nášlapné plochy
• Výšku řídítek byste měli mít tak, že při držení budete mít ruce téměř napnuté (mírně pokrčené) a při přípravě odrazu koloběžka jakoby „propluje“ pod vás, hlavní pohyb by se měl odehrát v ramenou ne v loktech. Ve chvíli kdy máte řídítka moc vysoko, budete dělat zbytečné „kliky“ a nesprávně se na koloběžce pohybovat.
• Odrazová noha by měla směřovat k přednímu kolu cca do úrovně předního náboje. Váhu těla přenášíte nad řídítka (řídítka jdou pod vás). Sportovnější styl pro pokročilejší koloběžkáře spočívá v tom, že odrazovou nohu pokrčíte při přípravě odrazu až do oblasti řídítek, tak aby váš odraz začínal z větší výšky a byl co nejintenzivnější.
• Zahájíte odraz, ruce posílají koloběžku kupředu odrazová noha jde směrem k vozovce a probíhá kontakt s vozovkou v oblasti kolem stojné nohy
• Dokončujete odraz – ruce máte napnuté a směřující koloběžku kupředu. Odrazovou nohu necháváte co nejdéle v kontaktu s vozovkou a v žádném případě ji nezakopáváte a nepřikrčujete. Odrazovou nohu protáhnete.
• Zahajujete nový odraz – váha těla směřuje nad řídítka a chystáte se na další odraz.
• Při jízdě do kopce je lepší postavit se více do přední části stupátka a zkrátit odraz a interval mezi nimi

Nepouštět řídítka

• Na rozdíl od kola nemá koloběžka třetí opěrný bod (sedlo) a proto má při jízdě jednou rukou horší stabilitu. Vždy je držte oběma rukama, nemusíte křečovitě, zvláště při sjezdech po nerovných površích, ale mějte je pod kontrolou.
• Z toho vyplývá i to, že na silnici raději ze začátku nesignalizujte upažení ruky směru jízdu, spíš předtím zastavte nebo opatrně zajeďte ke krajnici. Nebo můžete změnu směru naznačit nohou, zde ovšem varujeme, že ne všichni řidiči dokáží tento signál rozeznat.
• Se zkušenostmi dostanete více citu do rukou a v mírné rychlosti si to i můžete dovolit, ale je to pořád nebezpečné

Jízda terénem

• Překvapivě to není velký problém ani pro standardní silniční koloběžku. Přední 26´kolo bez problémů přejede nerovnosti stejně jako kolo.
• Problémem může být nízká světlá výška koloběžky, pokud by ovšem byla vyšší více byste se nadřeli. Výmolům a hlavně hrbolům, je třeba se více vyhýbat. Když už je musíte přejet, můžete buď lehce nadskočit nebo alespoň tělo odlehčit. Spodní část stupátka sice bude drhnout, ale nezastaví Vás. Navíc stupátko je konstruováno tak, že mu jen tak něco neuškodí a vysoká míra opotřebení je normální a kvalitní koloběžka je na to stavěná.
• Rychlé vyhnutí se překážce – technika „protirejdu“
  • Občas se Vám stane, že přes veškerou pozornost se musíte za jízdy rychle vyhnout kameni, výmolu… Na standardní změnu směru nakláněním není čas, můžete použít jemné „drcnutí do řídítek“ směrem dopředu
  • Výsledkem je rychlá klička předního kola, které se vychýlí do strany cca 10-20 cm a vzápětí vrátí do původního směru
  • Tento trik je dobře znám především motorkářům, u koloběžek ale také funguje výborně, jen je třeba si ho v klidu vyzkoušet a natrénovat
• Zdolávání kopců vč. chůze
  • Jízda na koloběžce do kopce je možná. U větších stoupání se už více podobá pomalému běhu, ale možná je.
  • U velkých převýšení nemá cenu se trápit a raději jít podél koloběžky pěšky, záleží na vaší zdatnosti
  • V zásadě zde nevidím žádný podstatný rozdíl proti normální chůzi, koloběžka váží méně než 10 kg a když si jí nakloníte k sobě, můžete kráčet zcela vzpřímeně
• Brždění a prudké sjezdy
  • Nízké těžiště a kvalitní brzdy zaručují, že koloběžka velice účinně brzdí
  • Nízké těžiště ve srovnání s kolem dokonce umožňuje bezpečnější jízdu pod brzdami i z velmi prudkých kopců
  • Při prudkém brždění trochu snižte těžiště (přidřepněte si) a posuňte ho dozadu. Tak bude Váš manévr velmi účinný a bezpečný
  • Při rychlých prudkých sjezdech po nerovném povrchu také posuňte těžiště níže a dozadu, přední kolo se tak dobře vypořádá s nerovnostmi
  • Přenesením těžiště dozadu také zabráníte odskakování zadního kola v zatáčkách
• Nadlehčení
  • Kdykoli vidíte překážku nebo nerovnost, můžete jí překonat bez nutnosti nastavení nebo skákání (i to není pro zkušenější problémem) prostým nadlehčením trupu. Těsně před překážkou si trochu přidřepněte a následně se narovnejte. Tím koloběžku výrazně odlehčíte a když k tomu lehce rukama nadzvednete přední kolo, můžete lehce překonat i menší obrubníky, díry v cestě atd.
• Střídání noh
  • Přeskočením – tak, že se nadlehčíte pomocí rukou nad řídítka a přeskočíte
  • Vytočením přes špičku – stojnou nohu vytočte přes špičku na nášlapné noze, tím se vám uvolní místo a díky tomu se můžete postavit na druhou nohu
• Postavení na koloběžce z kopce
  • Čím více zalehnete na koloběžku, tím více snížíte aerodynamický odpor a pojedete rychleji
  • Při sjezdu stůjte na koloběžce oběma nohama šikmo vedle sebe nebo položte na špičku stojné nohy druhé chodidlo, takzvaně že pata předního chodidla leží na špičce stojné nohy (zadního chodidla)